Deváťáci nahlédli do zákulisí okresního soudu. Exkurze završila výuku práva

Žáci devátých tříd vyrazili ve čtvrtek 18. června 2026 na exkurzi. Návštěvou Okresního soudu v Novém Jičíně deváťáci završili tematický celek právo, který je náplní předmětu Výchova k občanství. A podle reakcí exkurze záměr splnila. Deváťáci se dozvěděli potřebné informace od nejpovolanějšího – samotného soudce okresního soudu, který ochotně a důvtipně odpovídal na veškeré otázky. Zároveň si žáci mohli nakrátko na vlastní kůži vyzkoušet třeba pobyt ve vazební věznici, pouta i výslech u pultu přímo v soudní síni.

Při vstupu žáci včetně pedagogického doprovodu Mgr. Ing. Martiny Havlíkové, Ing. Daniela Otýpky a Blanky Išvánkové prošli bezpečnostní kontrolou, zda u sebe nemají nebezpečné či jiné kovové předměty. „Policista nám kontroloval také zavazadla prostřednictvím rentgenového kontrolního systému – tak jako to známe třeba z letiště. Následně nám termografiku v počítači ukazoval a vysvětloval,“ popisuje asistentka pedagoga z IX. A třídy Blanka Ištvánková.

Po přísné bezpečnostní kontrole se skupiny ujal samotný soudce, který žákům ukázal budovu soudu tak, jak ji většina lidí nezná, a vyprávěl o její historii i vlastní práci od vzniku případu až po jeho uzavření. „Byli jsme se podívat ve vazebních věznicích a někteří tam málem zůstali,“ vtipkuje třídní učitel IX. A Ing. Daniel Otýpka. „Viděli jsme ale také, jak vznikají a vypadají soudní spisy – to nás mimochodem jen utvrdilo v tom, jak náročná je soudcovská či advokátní praxe. Vyzkoušeli jsme si také, jaké to je sedět v soudní síni i stát u pultu vyslýchaného. Potěžkali jsme si ocelový obušek. Kdo chtěl, mohl si vyzkoušet, jaké to je mít spoutané ruce i nohy,“ pokračuje dále učitel. 

„Pouta mě netlačila, ale myslím, že to bylo i tím, že jsem je neměl dotažená, každopádně to úplně příjemné nebylo, ale zážitek super,“ komentuje dobrovolné spoutání Dominik Dresler. „Mně se líbila kontrola zavazadel při vstupu do soudu, protože jsem nesl v batohu osmikilový meloun a čekal jsem, co mi na to policista při kontrole řekne. Měl z toho srandu, stejně jako my všichni,“ vzpomíná Mikuláš Klozík. „Exkurze byla zajímavá, určitě lepší než sedět ve třídě. Takhle jsme nahlédli tam, kde se běžně lidé nedostanou. A také mluvit přímo se soudcem se člověku jen tak nepoštěstí, navíc nám odpověděl na všechny naše dotazy,“ dodává na závěr Kateřina Machalová.

Mgr. Ing. Martina Havlíková