Škola se zahalila do sametu

Naše základní škola se připojila k oslavám třicátého výročí sametové revoluce a uspořádala společné setkání pro děti, jejich rodiče i veřejnost, které se uskutečnilo v pátek 8. listopadu 2019. „Během odpolední akce se mohli přítomní občerstvit v retro bufetu, kde rodiče ze SRPŠ připravovali typické normalizační pochoutky: chlebíčky, zákusky, jahodový koktej, žlutou sodovku, pravého českého turka a jiné. Pro ty, kdo měli chuť na něco teplého, připravily paní kuchařky vynikající gulášovku s rohlíkem.  Na děti čekala pro změnu v tělocvičně diskotéka, kde si rytmus osmdesátek vzal na starost DJ Stoupa. Děti si zatancovaly na takové pecky, jako jsou Holky z naší školky nebo Poupata,“ uvádí k akci zástupkyně ředitelky Mgr. Martina Bílková. 

„Také učitelský sbor se nenechal zahanbit a představil dětem módu, kterou si mnozí z nás, kantorů, pamatujeme z dob, kdy jsme byli sami školou povinní. Na řadu přišel i pionýrský stejnokroj a céčka. A aby si účastníci oživili paměť, zapojili se do vědomostního kvízu zaměřeného na období před sametem a po něm. Myslím si, že si všichni tento den ve škole užili,“ hodnotí akci Martina Bílková. 

To není ale zdaleka vše. Odpolední akci předcházel den projektové výuky. „Nechtěli jsme, aby děti získaly pocit, že období před sametovou revolucí bylo pouze obdobím plným legrace. Proto jsme pro ně už během týdne připravili několik aktivit, které jim měly připomenout význam svobody a demokracie v naší zemi. Vše pak vyvrcholilo v pátek projektovým vyučováním,“ popisuje „sametový“ týden ve škole ředitelka Mgr. Olga Síbrtová. 

Z toho důvodu se škola zapojila do projektu Příběhy bezpráví – Měsíc filmu na školách, který organizuje společnost Člověk v tísni. „V dokumentu Největší přání 1989 děti druhého stupně viděly, jak důležité byly krátce před sametovou revolucí hodnoty jako pravda a láska a jak viděli mladí lidé stav tehdejší společnosti v socialistickém Československu,“ popisuje další aktivitu školy učitelka dějepisu Mgr. Ivana Michaličková, která školu do projektu zapojila a zároveň zajistila výstavu Sliby versus realita, ukázku propagandistických příslibů lepší budoucnosti ve srovnání s realitou Československa od padesátých do osmdesátých let. 

Součástí projektového vyučování bylo také setkání žáků osmé a deváté třídy s pamětníkem listopadových událostí roku 1989. „Do školy jsme pozvali Ing. Karla Míčka, bývalého starostu Frenštátu pod Radhoštěm, který se po sametové revoluci staral o co nejrychlejší odchod sovětských vojsk z frenštátských kasáren. První část besedy patřila jeho vzpomínkám, ve druhé se žáci ptali na různé podrobnosti spojené s okupací sovětskou armádou,“ popisuje Martina Bílková, která besedu pro žáky zajistila. Žáci při té příležitosti také zhlédli dokumentární film Poslední vlak, který přibližuje odsun vojáků z Frenštátu a spoušť, kterou po sobě zanechali. 

Vyučování se tento den neslo také v duchu přípravy výzdoby školy na odpolední akci: státní vlajky a vlaječky, symbol svobody jako dva vztyčené prsty, obrázky Václava Havla, písmena OF, na to vše narazili návštěvníci po příchodu do školy. Přípravy zpestřili i žáci první třídy, kteří za kytarového doprovodu své třídní učitelky Mgr. Markéty Martinů zpívali o přestávkách spolužákům písničku Náměšť Jaroslava Hutky. 

Odpolední program zahájili starosta obce Ing. Aleš Mičulka spolu s ředitelkou školy. Oba přitom poukázali na význam svobody. Následovalo premiérové vystoupení školního pěveckého sboru, který vede MgA. Jiří Najvar. Sbor zazpíval píseň Modlitba pro Martu, pak se zacinkalo klíči a odpolední společné setkání bylo zahájeno. 

„Domnívám se, že se nám akce velmi zdařila, že si děti odnesou nejen radost z fajn odpoledne, které prožili na diskotéce, ale že se jim také uloží do paměti příběhy lidí, které poznamenalo období totality. Pro nás ostatní bylo společné setkání především časem, kdy jsme mohli zavzpomínat, jak jsme tuto dobu sami prožívali, a srovnat si tyto zážitky s možnostmi, které mají dnešní děti. A přestože můžeme najít spoustu výhrad k současnému dění, jednu podstatnou možnost nám nikdo nebere: možnost svobodně se rozhodovat a vyjadřovat, třeba i kriticky, neboť cílem vzdělávání ve škole je zprostředkovávat dětem hodnoty, jako je nedotknutelnost lidských práv, individuální svoboda, demokracie, důležitost odpovědnosti, aktivního občanství, ale také kritického a samostatného myšlení,“ dodává ředitelka školy. 

Mgr. Petra Stoklasová